Spoluvina při dopravní nehodě. Víte, jak se určuje míra zavinění?

Při vyšetřování dopravní nehody může nastat situace, kdy se poškozený zároveň ocitne v roli spoluviníka – tedy toho, kdo k dopravní nehodě nebo jejím následkům nějakým způsobem přispěl. Pojišťovna může v závislosti na míře (spolu)zavinění následně krátit pojistné plnění. Jaké jsou nejčastější příklady spoluviny při dopravní nehodě a na co si dát pozor, aby pojišťovna nejednala v rozporu s vašimi právy?

Občanský zákoník nám říká, že existují situace, kdy si poškozený alespoň částečně může za svou situaci „sám“. První variantou je porušení takzvané prevenční povinnosti, kdy je následně posuzováno, zda poškozený mohl zakročit a odvrátit tak újmu, která mu hrozí. Pro snazší pochopení je možné si uvést příklad:

Poškozený Franta vidí, jak mu jeho odvěký rival Pepa podpaluje zahradní domek. Místo toho, aby zakročil a uhasil ohýnek, který se teprve rozhořívá, čeká, až se požár zvětší… Doufá, že si to Pepa řádně odskáče. Pepa si to sice odskáče, neboť žhářství je samozřejmě věc zakázaná, ale většinu způsobené škody hradit nebude, neboť jí Franta mohl snadno zabránit. Měl totiž k dispozici zahradní hadici, kterou stačilo použít, a oheň uhasit v jeho zárodku – čímž mohl újmě předejít.

Druhou variantou, ve které zákon (byť ne explicitně) mluví o spoluzavinění, je situace, kdy škoda vznikla nebo se zvětšila následkem okolností, které se přičítají poškozenému. Jako typické příklady týkající se spoluúčasti poškozeného se jeví právě dopravní nehody.

Míra zavinění při dopravní nehodě

Marie cestovala autem se svým mužem Danielem. Protože jeli jen do nedalekého obchodu, Marie se nepřipoutala. Na světelné křižovatce jim však nedal přednost nákladní automobil a Marie proletěla prasklým předním sklem. Dle zdravotnického posudku jí při dopravní nehodě byla způsobena zranění, která by byla odčinitelná částkou (bolestné) ve výši 300 000 Kč.

Protože však většina z nich vznikla nikoliv vinou samotné nehody, ale spíše tím, že se Marie nepřipoutala a následně tvrdě dopadla na silnici, bude mít jako poškozená nárok na odškodnění pouze těch zranění, která by jí byla způsobena, i kdyby připoutaná byla (například řezné rány z prasklého čelního skla). Marie totiž porušením své právní povinnosti, které spočívalo v tom, že jela nepřipoutaná, zvětšila následky sobě způsobené újmy.

Podíl poškozeného na nehodě nebo jejích následcích se zpravidla určuje v procentech, o které je následně snížena náhrada újmy. Složitější situace může nastat, pokud je míra zavinění sporná a není exaktně podložena. V takovém případě, zvláště při dopravních nehodách, přichází do hry znalecký posudek, a to většinou z oblasti dopravy či zdravotnictví.

Posudek je poté naprosto zásadní pro určení, nakolik bude poškozenému pojistné plnění kráceno. Důležité je dát si pozor na to, že na straně škůdce velice často stojí veliký subjekt – pojišťovna, která má své právní oddělení a jejímž hlavním zájmem je, aby nemusela ze „své kapsy“ vyplácet odškodnění poškozenému nebo jeho blízkým.

To má samozřejmě následně vliv na to, jakým způsobem bude poškozený odškodňován. Pojišťovna je totiž v případě dopravních nehod tím, kdo v rámci mimosoudního řešení pojistné události určuje míru zavinění. Již tedy v první fázi vyjednávání je stěžejní, aby byla míra (spolu)zavinění stanovena správně. Pokud nebude, celý případ se pak prodraží o náklady na soudní spor, kdy pouze soud může závazně rozhodnout o míře účasti jednotlivých účastníků na nehodě.

Nejčastější příklady spoluzavinění: Kdy si dát pozor na neoprávněné krácení pojistného plnění?

Kromě již zmíněného nepřipoutání se bezpečnostními pásy může být náhrada újmy snížena také v případě, kdy poškozený výrazněji překročil nejvyšší povolenou rychlost v místě nehody, nebo pokud vědomě usedl do vozidla s řidičem pod vlivem alkoholu či omamných látek. Samostatným tématem, kterému jsme se na Poradně již věnovali, je krácení pojistného plnění u cyklistů, kteří utrpěli při dopravní nehodě zranění a neměli přilbu.

V praxi jsou pak běžné případy, ve kterých pojišťovna spojuje míru zavinění s alkoholem ještě jiným způsobem. Může tak jít o situaci, kdy se cyklista pod vlivem alkoholu stane účastníkem dopravní nehody a pojišťovna na základě jeho opilosti stanoví zavinění škůdce jen na 50 %. Pokud však cyklista vjel do křižovatky na zelenou a srazilo jej auto, které jelo na červenou, pak opilost při vzniku újmy nehrála žádnou roli a pojišťovna tedy není oprávněna krátit plnění.

Nezapomeňte proto, že i mezi spoluzaviněním a vzniklou újmou nebo jejím zvětšením musí být vždy příčinná souvislost. Této neznalosti bývá velice často zneužíváno a bez právního zastoupení jsou podobné případy velmi těžko řešitelné.

Ocitli jste se v podobné situaci nebo máte pochybnosti o plnění pojišťovny? Neváhejte nás kontaktovat, ochráníme všechny vaše nároky.